Dámy a pánové, na dnešní večer máme pro všechny příznivce boxu přichystanou opravdovou lahůdku! V červeném rohu už je připraven náš sedminásobný šampion, 420 gramů živé váhy, rok a půl starý Husky! Jeho dnešním vyzyvatelem bude v modrém rohu nováček ringu, s 395 gramy živé váhy a 13 měsíci na krku, lord ze Siamu! Čeká se už jen na zaznění gongu…
Že vám to něco připomíná? Vypadá to ve vaší potkaní domácnosti při přidání nového přírůstku do smečky nějak podobně? Pak by vám tento článek mohl odstranit pár vrásek na čele. Podíváme se v něm totiž na tipy a triky, které vám mohou pomoci při seznamování potkanů, případně při návratu dlouho osamoceného potkana zpět do smečky.
Pokud se chystáte seznámit nového potkana s jiným potkanem, nebo dokonce s celou smečkou, je nezbytné držet se několika základních kroků. Prvním z nich je neutrální prostředí, kde budete potkany seznamovat. Neutrálním územím se v našem případě rozumí místo, které potkani neznají – ani nově příchozí, ani „starousedlíci“. Dělá se to proto, že neznámé místo je nesvádí k tomu chránit si ho jako teritorium. Může se jednat o vanu, chodbu (nebo jakoukoliv jinou místnost), gauč, popřípadě nízkou klec, větší přepravku nebo Duna box. V případě klece nebo Duna boxu je potřeba použít novou podestýlku, rozhodně nepoužívejte podestýlku již označkovanou od starousedlíků, mohla by na nového potkana působit dráždivě. Nezapomeňte na napáječku s vodou a misku se zrním.
Potkani jsou aktivní zejména večer a v noci, je proto dobré využít jejich „ospalosti“ přes den. Nejvhodnější doba k seznamování je dopoledne nebo brzké odpoledne, jednoduše proto, že přes den mají potkani tendenci odpočívat, popřípadě spát a jejich reakce na „vetřelce“ jsou tak mírnější a pomalejší a případné rozbroje a potyčky je přestanou bavit dříve, než by tomu bylo večer nebo v noci.
Ani Řím nebyl postaven za den a potkaní seznamování rozhodně není záležitostí na pět minut. Pokud seznamujete potkany na neutrálním území, často mají tendenci vrhnout se do zběsilého prozkoumávání neznámého teritoria, než aby se věnovali sami sobě navzájem, a k větším potyčkám dojde až při navrácení celé smečky do klece. Je proto potřeba být trpěliví a dát potkanům dostatečně dlouhou dobu k tomu, aby se důkladně seznámili. Snažte se také omezit jakékoliv zásahy do seznamování. Zvířata nevyndávejte, snažte se jich nijak nedotýkat, raději jim nasypte zásobu zrní na několik dní dopředu.
Pokud máte pocit, že se potkani perou více, než jste očekávali, můžete zkusit zvířata „vyrušit“ – dobře k tomu poslouží např. zabouchání na dunu/klec nebo rozprašovač s vodou. Výhodou rozprašovače je, že pokud je potkan mokrý, začne se ihned čistit a odvede to jeho pozornost někam jinam. Spousta potkanů využívá čištění také k uvolňování stresu. Jakmile potkani vytvoří jednu valnou hromadu, máte vyhráno. Následující den je zpravidla můžete vrátit do klece.
Spoustě nepříjemností při seznamování se dá předejít správným výběrem potkanů, které do smečky chcete přidat. Pokud chcete k jedinci nebo do smečky přidat mimino, je dobré pořídit si mimina dvě. Jednak si mimina potřebují s někým hrát, na což starší jedinci nemusí mít vždy náladu, a také se pozornost smečky rozmělní mezi dva nové potkany, což je pro mimina méně stresující. Na druhou stranu se ale snažte vyhnout pořízení více než tří mimin naráz, v momentě kdy totiž zvířata dosáhnou puberty, může dojít k mocenským bojům o pozice ve smečce.
Pokud máte doma smečku pubertálních a dospělých potkanů, je dobré k nim začlenit potkany maximálně do tří měsíců věku. Starší zvířata by se totiž mohla pokusit zahýbat hierarchií a výsledkem by mohly být boje trvající až několik týdnů.
Rizikovými případy pak může být seznamování osiřelých jedinců s potkany v dětském věku. Pokud se vám totiž stalo, že jste měli dvojici potkanů, z nichž jeden umřel, může osiřelý jedinec na mimina reagovat podrážděně až agresivně a v záchvatu vzteku jim ublížit nebo je dokonce usmrtit. Pro osiřelé jedince je tedy lepší seznamování s klidným dospělým potkanem zvyklým na smečku.
Jedinci k seznámení | Doporučená doba seznamování |
Mimina do 3 měsíců | 10 – 30 minut |
Fungující smečka + mimina | 1 – 3 dny |
Osiřelý jedinec + 2 mimina | 3 – 5 dnů |
Dospělý jedinec + dospělý jedinec (oba zvyklí na společnost) | 4 – 7 dní |
Samotář + mimina | 3 – 7 dní |
Samotář + dospělý jedinec | 7 dní a více |
Samotář + samotář | 7 – 14 dní |
Kastrovaný samec + samice | 2 – 3 dny |
Kastrovaná samice + samec | 2 – 3 dny |
Dospělý jedinec + skupina | 3 – 7 dní |
Rad k seznamování potkanů je spousta, tou nejdůležitější ale je být při seznamování ve střehu a předvídat situaci. Potkani, stejně jako většina zvířat, totiž v jistých situacích vykazují stejné známky chování a pokud se naučíte řeč těla potkanů číst, bude pro vás seznamování jednodušší. Pokud se z vašeho jinak klidného potkana stane funící dikobraz, je potřeba zbystřit, protože zvíře dává najevo, že se mu něco nelíbí. Stejně tak, pokud se dospělý jedinec snaží zahrabat nově příchozí mimino pod sebe, je potřeba zasáhnout způsoby, o kterých jsme psali výše. A pokud se snažíte seznámit samotáře, opatrnosti není nikdy dost. Takové zvíře totiž často neví jak reagovat na nově příchozího jedince, nezná svojí sílu a často útočí spíše ze strachu, než že by chtěl druhému opravdu ublížit.
Velká míra úspěchu při seznamování se tedy odvíjí od znalosti vašich vlastních zvířat, je důležité vědět, jak váš potkan reaguje, co má rád a co se mu nelíbí. Je také potřeba myslet na to, že každý potkan je jiný a každé seznamování proto může fungovat jinak, neexistuje tedy žádný jednotný návod na to „správné“ seznamování. Je dobré se ale držet několika bodů popsaných v tomto článku a dát na svoji intuici. Čímž se dostáváme k dalšímu bodu…
Pokud jste seznamovacími nováčky, necítíte se na to, nebo myslíte, že máte doma problémového jedince, nebojte se zeptat zkušeného chovatele, či ho dokonce požádat o pomoc. Často tím můžete předejít fatálním situacím, které seznamování potkanů může přinést. Pokud se rozhodnete se zkušenějším chovatelem komunikovat na dálku, snažte se situaci popsat co nejobjektivněji. Je potřeba si ale uvědomit, že člověk, který vám radí, nemá možnost reagovat na změnu situace. Pro větší naději na úspěšné seznámení je lepší chovatele přizvat alespoň na první fázi seznamování, a pokud vše půjde hladce, zbytek pak již může probíhat na dálku.
Může se stát, že některé rady nejen nepomohou, ale mohou celou situaci zhoršit. Často se radí (a bohužel to najdete i v některých článcích) dát klec nového potkana vedle klece starousedlíků, aby si zvykali na svůj pach. To zní jako dobrá myšlenka, pokud ale neuvažujete jako potkan. Potkani vnímají mříže klece jako hranice svého teritoria. Cizinec, který se jim producíruje hned za hranicí, a nemůžou na něj, je dokáže pěkně rozčílit. Jakmile pak mají příležitost, skočí po něm a neštěstí je hotovo.
Jiná rada je zase z okruhu „vy toho naděláte, já vždycky dala mládě do klece k ostatním a bylo to“. To je to nejhorší, co vám může někdo říct, když se ptáte na radu. Protože to, že to dotyčnému fungovalo, neznamená, že to zafunguje i u vás. Jasně, jde takto postupovat, ale to musíte mít dobře sestavenou smečku, kde funguje správně hierarchie, alfa není prudič a ani mezi členy nenajdete žádného otravu. Prostě musíte svá zvířata znát a vědět, že si to můžete dovolit. Což ve chvíli, kdy se ptáte na radu, pravděpodobně nevíte.
Jak již bylo řečeno, na správné seznámení potkanů neexistuje jednotný návod, protože každé zvíře má svoji hlavu, chová se v různých situacích jinak a reaguje odlišně na různé podněty. Doufáme ale, že několik rad, které jsme shrnuli v našem článku, vám pomůžou na cestě k co nejpoklidnějšímu seznámení vašich nových přírůstků do potkaní domácnosti a že boxerské zápasy, jako ten z úvodu tohoto článku, se pro vás stanou minulostí.
Blanka Sýkorová (CHS Royaume de Lune) & Lukáš Resl