Po úspěšném krytí dojde většinou k zabřeznutí samice. Zda samice skutečně zabřezla je z počátku obtížné zjistit. Samici se sice vytvoří po krytí v pochvě hlenová zátka, ale pro běžného chovatele je to obtížné zjistit. Většinou se po úspěšném oplodnění u samice neobjeví po čtyřech dnech další říje. Samička může mít v prvních dnech březosti růžovější cecíky. Někdy můžeme pozorovat změny v chování, např. pokud kryjeme způsobem, kdy bydlí samice dočasně se samcem, před krytím často spává samec a samice zvlášť, po zabřeznutí začnou spát pohromadě. Výrazné změny u samice se odehrávají v posledním týdnu březosti – samice výrazně přibírá a břicho získává typický tvar, může se také měnit chování samice (je náladová, pokud stále přebývá se samcem, dochází k potyčkám).
Délka potkaní březosti je 21 – 25 dnů, delší trvání může znamenat problémy. V průběhu březosti samice nabírá na váze, od krytí do porodu nabere často přes 100 g (dobré je samici před krytím zvážit). Nárůst hmotnosti je důkazem úspěšného zabřeznutí. S postupující březostí samice získává hruškovitý tvar těla. Zjišťování březosti prohmatáváním břicha nedoporučujeme, nezkušený dotyk nadělá více škody než užitku.
Když je samice březí, chovatelé mají často tendence samice vydatně krmit a přikrmovat maximum živočišné bílkoviny. Překrmování březí samice se nedoporučuje, jelikož příliš vydatná strava v březosti může způsobit překotný a nevyvážený růst plodů, ztučnění samice a může být příčinou komplikací při porodu. Spíše je důležité, aby měla samice vyváženou dávku dobře stravitelných živin.
Někdy dojde k tomu, že i přes to, že samice vykazuje známky březosti, nakonec neporodí. Toto se označuje jako falešná březost a má různé příčiny. Někdy dojde ke skutečné březosti, ale v průběhu březosti samice vstřebá zárodky zpátky do těla a neodrodí. Falešná březost většinou nepřekračuje 19.den domnělé březosti a samice „splaskne“.
Jeden až dva dny před porodem přemístíme samici do porodnice. Porodnicí je obvykle jednoduše vybavená klec nebo plastový box, kromě napáječky a misky s krmením poskytneme samici materiál na stavbu hnízda, které si před porodem staví. Ideální jsou natrhané papírové utěrky, které je snadné po znečištění vyhodit. Vyhneme se materiálům obsahujícím vlákna (tkaniny, cupovaná bavlna), ta mohou narozeným mláďatům způsobit problémy (mohou např. zaškrtit končetinu a ta pak odumře). Porod samice ve skupině je možný, ale ne vždy musí dopadnout dobře, proto většina chovatelů samici před porodem odděluje. Také je lepší nemít v kleci žádná patra či závěsné hamaky, protože se může stát, že si samice udělá hnízdo ve výšce a mláďata si pak mohou ublížit. Vhodné je vybavené klece z lehkých materiálů (plast), jelikož samice často hnízdo s mláďaty přikrývají vším, co je po ruce. Samici před porodem můžeme začít přidávat mléčné výrobky, aby měla materiál pro tvorbu mléka.
Samotný porod probíhá relativně rychle a trvá hodinu až dvě hodiny. Začíná mírným krvácením z dělohy, pak můžeme pozorovat vypuzovací stahy, při kterých se samice až neskutečně vlní, což může někdy chovatele polekat, ale jedná se o běžný jev. Když se objeví hlavička prvního mláděte, samice se posadí a začne mu předními končetinami a zuby pomáhat na svět. Jakmile je mládě venku, samice protrhne plodové obaly, překousne pupeční šňůru a olíže mládě. Placentu sežere. Někdy to vypadá, že žere mládě, ale nemusíme se bát. Rodící samici je lepší nechat v klidu rodit a nevyrušovat ji, stejně v této fázi porodu není příliš věcí, které může chovatel udělat, naopak vyrušování může zapříčinit různé problémy.
