Vhodně vybavená klec by měla umožnit potkanům využívat celý prostor klece, měli by v ní najít příjemná místa k odpočinku i pozorování, různé schovávačky a prolézačky, kde si mohou hrát s ostatními potkany, a také místo, kde bezpečně najdou vodu a krmení.
V článku najdete misky, napáječky, patra, košíky, hamaky, domečky, tunely, záchod a další vybavení. S výběrem vhodné klece vám pomůže kalkulačka v článku Jak vybrat klec.
Nedá se říct, že miska na krmení je nezbytné vybavení, protože potkanům nedělá problém si směsku vybírat i z podestýlky, což odpovídá i potravnímu chování v přírodě. Krmení se dává potkanům v miskách hlavně proto, že majitel má pak lepší kontrolu nad tím, kolik toho už sežrali a kolik jim zbývá. Pokud tedy nemá štěstí na takové experty, co všechno z misky roztahají po celé kleci a zahrabou do podestýlky. Někteří specialisté pak do misek na krmení i čurají. V takovém případě se osvědčují spíše misky závěsné, které nejsou položené přímo na dně klece nebo na patře, ale zavěšují se na mříže. Vhodné jsou kovové, porcelánové, glazované nebo skleněné misky. Vyhnout bychom se měli materiálům, které nasáknou vlhkost. Miska by měla být těžší a se širším dnem, aby se potkanům hůře převracela.
Na vodu se naopak misky nehodí vůbec, protože se do nich snadno nahází podestýlka, a i jiné nehygienické věci, které by potkani pít neměli. Proto je mnohem lepší používat závěsné napáječky. Pokud nemáme napáječku skleněnou s kovovým uzávěrem, doporučujeme vždy věšet napáječky zvenčí klece, jinak se posléze můžeme v kleci setkat pouze s ohlodaným torzem, které už vodu neudrží. I zvenku zavěšená plastová napáječka někdy neodolá potkaní vynalézavosti, což se dá řešit silnějším plátem plexiskla, přidělaným na mříž klece.
Většinou se používají napáječky s kuličkou v kovové trubičce, kterou potkan olizuje a tím voda vzlíná kolem kuličky a dostane se mu do tlamky. Jiným typem jsou napáječky bez kuličky, zakončené malým pístem, který potkan jazykem nadzvedne a teče voda. Napáječky s kuličkou bývají hlučnější, na druhou stranu cvičené ucho už po zvuku pozná, že je třeba doplnit vodu. U nových napáječek je dobré zkontrolovat, že z nich voda po dotyku vytéká, a zároveň, že z nich samovolně nekape voda. U kapající napáječky někdy stačí ji naplnit úplně a kapání se zastaví, jinak je třeba ji vyměnit. Někdy je příčinou kapání moc studená nebo teplá voda.
TIP: Jak dobře vyčistit špinavou napáječku? Stačí do ní nasypat rýži, zalít trochou vody a důkladně protřepat.
Stejně jako jiné podobné vybavení zvyšují využitelnou plochu v kleci. Patra bývají často už v základním vybavení, které se prodává ke kleci, dají se pořídit i samostatně anebo si je šikovnější majitel může sám vyrobit. Obvykle se používají patra plastová, která jsou snadno omyvatelná. Je možné využít i patra ze dřeva či dřevotřísky, ale to posléze nasákne potkaní močí a zapáchá. Nasáknutí se dá řešit důkladným nalakováním nebo polepením dřeva omyvatelnou fólií, ale i tato opatření nakonec neodolají potkaním hlodákům. Co se rozhodně nedoporučuje, to jsou patra drátěná – roštová. Chození po roštech se může u potkanů (zejména, pokud jsou poněkud… těžší) projevit vznikem otlaků, což je nepříjemné a bolestivé onemocnění.
TIP: Potkaní moč je poměrně agresivní, takže se může stát, že na plastových patrech vznikne místy jakási krusta, které se obtížně zbavuje. Pomůže odmočit patro v octu, který usazeninu rozpustí.
Patří k oblíbenému vybavení v kleci. Košíky potkanům umožňují spokojeně odpočívat, zatímco mají dojem, že na ně nikdo nevidí a jsou vlastně schovaní. Plastové košíky se vyrábějí v nepřeberném množství tvarů i barev, stačí navštívit nejbližší prodejnu domácích potřeb. Osvědčily se spíše košíky s děrovanými dny, protože někteří potkani jsou poněkud línější a z děrovaných košíků alespoň všechno vyteče.
Košíky se dají do klece zavěsit různými způsoby. Někdo používá pevnější vázací drát nebo plastové „fofrpásky“ (stahovací pásky), kterým se košík přiváže přímo na mříže klece. Taková instalace je pevná, ale při čištění klece se košíky špatně sundávají. Alternativou je zavěšení košíků na řetízky, trochu šikovnější ruce vlastnící kombinační kleště zvládnou na konce i přidělat karabinky a košíky se pak dají snadno připnout a odepnout. Zavěšené košíky fungují i jako houpačka. K připevnění se nehodí různé šňůrky, provázky a podobné materiály, protože potkanům nedělá problém je překousnout.
Hamaka nebo hamak je původně houpací síť, která se pověsila v podpalubí a spali v ní námořníci. Závěsné pelíšky, ať už jde o klasické, dvoupatrové nebo zalézací hamaky anebo různé kostky, rukávy apod., jsou populární jak u potkanů, protože jsou pohodlné na válení, tak u jejich majitelů, protože v kleci dobře vypadají. Hodně milovníků potkanů se dokonce věnuje přímo šití hamaků, takže nabídka je široká a není problém si do klece sehnat vybavení dle chuti, barevně a stylově sladěné. Často si lidi pořizují několik sad, které vždycky při čištění klece vymění a použitou sadu vyperou. To lze dělat opakovaně, až do roztrhání.
Hamaky se do klece zavěšují pomocí přišitých šňůrek, pokud jsou (někdy nejsou nebo už nejsou, protože je potkani s oblibou uhlodávají), nebo různými karabinkami či žabkami na záclony. Někdy se doporučuje přidělat větším spínacím špendlíkem („sichrhajckou“), ale u té se může stát, že se při potkaním skotačením rozevře a dojde k nepříjemné nehodě.
TIP: Obývá-li klec demoliční četa, která ráda dělá z hamaků trhací kalendář a nenechá jednu nit v celku, dá se jako hamak zavěsit staré tričko, utěrka apod. Po roztrhání stačí vyhodit.
Potkani mají rádi nejrůznější skrýše a schovávačky. Pro hlodavce se vyrábí hodně domečků z plastu nebo ze dřeva, ale jen některé mají rozměry vhodné pro dospělého potkana. Stejně jako v případě dřevěných pater jsou i dřevěné domečky ohroženy potkaní močí, která do nich nasákne a domeček pak zavání. Umýt se to nikdy dokonale nepodaří, proto se dřevěné domky hodí pouze jako jednorázové zpestření v kleci. Plastové domky se udržují snáz, i když ani ty nejsou odolné vůči potkaním zubům. Asi nejoblíbenějším typem domečku je tzv. Sputnik. Jedná se o závěsný domek složený ze dvou půlkulatých částí, který vzdáleně vzhledem připomíná legendární družici sovětské výroby. Může se postavit na zem do podestýlky nebo zavěsit na strop klece. Existují dvě velikosti, menší je vhodný pro křečky nebo pro potkaní mláďata, větší (označovaný XL) se hodí i pro dospělé potkany. Kolik potkanů se vejde do jednoho „Sputniku“ je otázka, na kterou se často lakonicky odpovídá: „Všichni.“
TIP: Ať už bude Sputnik stát na dně nebo bude pověšený u stropu, je dobré do té části, která bude tvořit dno, hřebíkem nebo vrtačkou udělat otvůrek, aby se potkani nemuseli koupat ve vlastní moči.
V přírodě si divocí potkani hloubí nory, proto se není čemu divit, že i domácí potkani milují tunely. Buď se dají pořídit přímo tunely určené pro hlodavce nebo je možné koupit v hobby obchodech drenážní trubky. Průměr cca 10 cm je bezpečný i pro ty nejširší samce. Slaměné a proutěné tunely se kupují jako jednorázové hračky, které potkani dříve či později rozeberou na prvočinitele. Plastové tunely se dají buď položit na podlahu klece nebo různými způsoby po kleci rozvěsit. Kupované tunely jsou často vybaveny i řetízky pro zavěšení do klece.
Ideální místo, kam si odnést ukořistěný pamlsek a v klidu ho sežrat, případně také pohodlné místo na spaní. Někteří potkani nikdy nepřijdou na to, k čemu je takové WC dobré, protože ani v přírodě nejsou zvyklí chodit na jedno místo (jako třeba králík), ale trousí, kudy chodí. Nicméně s trochou snahy a přirozené inteligence z obou stran jsou potkani schopni se naučit chodit na záchodek, což usnadňuje v kleci udržet delší dobu hygienické prostředí. Záchodek je dobré umístit do rohu klece, aby se tam potkani cítili krytí, a dovnitř se doporučuje dát jinou podestýlku, než je ve zbytku klece. Hodí se i kočkolit, který se jinak na podestýlku nepoužívá. Jen někteří potkani odhalí smysl WC sami o sobě, jiným musí majitelé taktně naznačit přemisťováním bobků, k čemu je prostor určený. Pokud se potkaní skupina naučí záchodek využívat, často to pak učí i nově příchozí. Na druhou stranu se někdy vyskytne takový rozvraceč, že po jeho příchodu na dobrý zvyk zapomenou i starousedlíci.
TIP: Do záchodku je dobré umístit nějaký větší kámen nebo dlažební kostku, protože taková význačná místa mají potkani instinktivní touhu chodit značkovat a láká je to tedy využívat WC více.
Při vybavování potkaní klece se fantazii meze nekladou a každý může svým potkanům vytvořit originální prostředí. Jen je dobré znát potkaní zvyky a počítat s tím, že některé materiály nevydrží jejich přirozenou snahu všechno prozkoumávat za pomocí hlodáků. Využít v kleci jde ledacos. Potkanům můžeme třeba zavěsit jako houpačku nebo prolézačku sloupky z kočičího škrabadla, jen se musíme smířit s tím, že časem se ze škrabadla stane promočený chuchvalec provazu. Oblíbené jsou také větve ovocných stromů, břízy a jiných netoxických dřevin. Ty můžeme do klece buď zavěsit jako prolézačky nebo je postavit kolmo na dno klece jako „parkosy“. Kusy pískovce nebo cihla slouží jako šikovné místo, na kterém si potkani obrousí drápky, jen je potřeba je po promočení vyměnit. Různé kartonové krabice (ideálně nacpané skartem a pamlsky) poslouží až do roztrhání jako skvělá hračka. Spoustu zábavy zajistí třeba i role toaletního papíru nebo kuchyňských utěrek položená na stropě klece.
Někteří potkani ocení běhací talíře nebo kolečka, jen je potřeba vybrat vhodný typ. Většina běhacích koleček, která se prodávají, nejsou pro potkany vhodná, protože jsou malá a potkani si běháním v nich mohou způsobit problémy se zády. Vhodné kolečko by mělo být plastové, s průměrem alespoň 28 cm a více a běhací obvod by neměl být z mříží, ale plný. Běhají většinou jen samice a to ještě jen některé, většina potkanů je příliš inteligentních nebo naopak moc líných, aby je běhání na jednom místě bavilo.
